LETNÍ PRAHA - SLAVÍČEK JAN - REPRODUKCE

Obraz - Letní Praha. Reprodukce od známého malíře Jana Slavíčka - Léto v Praze, který je ve sbírce Národní galerie v Praze. Signován a datován vlevo dole - viz foto.

Rozměry včetně rámu cca 72 cm x 62 cm, rám je mohutný, zdobený, místy má otluky. Reprodukce na papíře či kartonu, na obraze jsou drobné oděrky. Celkový stav - viz foto.

Reprodukce je přibližně z let 1950-70.

Bude perfektní dekorací Vašich prostor.


Slavíček Jan

* 22.1.1900 Praha

+ 5.4.1970 Praha

malíř

Jan Slavíček (1900-1970) byl český malíř, syn malíře Antonína Slavíčka (1870-1910), bratr režiséra a střihače Jiřího Slavíčka, pokračovatel malířského rodu Slavíčků. Příbuzenstvo otec Antonín Slavíček bratr Jiří Slavíček švagr Rudolf Medek syn.

Studoval na Akademii výtvarných umění u profesora Jana Preislera, Vratislava Nehleby, Maxe Švabinského a Otakara Nejedlého (1916-1925).

Byl členem mnoha skupin. 1919 - 1922 Umělecká beseda, 1922 - 1949 Spolek výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes), 1950 - ? Svaz českých výtvarných umělců (SČVU), 1954 - ? Redakční rada čas. Výtvarná práce, 1958 - ? Tvůrčí skupina Říjen. Podnikl řadu studijních cest do Francie (včetně Korsiky), Itálie, Španělska, Anglie, Řecka, SSSR a Jugoslávie.

Absolvoval velké množství samostatných výstav například - 1933/12/16 - 1934/01/10 Jan Slavíček: Kresby, Krásná jizba Družstevní práce, Praha, 1938/05/03 - 1938/06/06 Jan Slavíček: Obrazy a kresby, Topičův salon (1937-1949), Praha, 1939/09/18 - 1939/10/17 Oleje a kresby z Čech a Italie malíře Jana Slavíčka, Topičův salon (1937-1949), Praha, 1949/12/10 - 1950/01/08 Jan Slavíček: Souborná výstava, Oblastní galerie v Liberci, 1958/03 - 1958/08 Jan Slavíček: Akvarely a kresby z cest, Krajská galerie, Hradec Králové, 1975/09 - 1975/10 Jan Slavíček: Výběr z díla, Mánes, Praha, také absolvoval ohromné množství společných výstav.

V letech 1937-1970 bydlel v zadním traktu Hrzánského paláce na Hradčanech, z okna svého ateliéru maloval své slavné pohledy na Prahu. 1953 laureát státní ceny Klementa Gottwalda, 1967 národní umělec.

Ve všech námětových oblastech své tvorby vyšel - v zátiší, v krajinomalbě i pražských pohledech - z předčasně (40 let) uzavřeného díla svého otce. V raném období se vyrovnal s podněty francouzského fauvismu, ale brzy si našel vlastní malířský výraz, založený na smyslovém realismu. Krajinářské motivy vybíral s oblibou z Orlických hor, kraje kolem Orlické Rybné kam zajížděl v dětství.