Mnoho Evropanů si myslí, že svátek svatého Valentýna je ryze americká záležitost, která do Evropy připutovala spolu s dalšími výdobytky ze států za Atlantikem.
Nic nemůže být dále od pravdy.
Ve Spojených státech se tento svátek pouze nekontrolovatelně rozšířil, protože souzněl s americkou náturou. Jeho původ v moderních dějinách můžeme dopátrat zhruba na počátku 19. století v Anglii, kdy bylo zvykem posílat milované osobě anonymní milostné dopisy. Tento zvyk se rozšířil v polovině téhož století společně s rozšířením poštovních známek. Tento zvyk se ostatně v Británii dodržuje dodnes. Adresát nepodepsané valentýnské kartičky musí hádat, kdo je odesílatel. Obálka bývá označena pouze písmeny SWALK (Sealed with a loving kiss). Valentýnky si posílají nejenom lidé na britských ostrovech. Mladí lidé v Dánsku si také vyměňují kartičky. Nejsou však anonymní a jejich obsahem bývají zábavné až ztřeštěné básničky a říkanky vymyšlené vlastní hlavou, což obdarovaného potěší mnohem vice než zakoupené přání s předtištěným textem. Místo typických rudých růží se obyvatelé severoevropských států vzájemně obdarovávají sněženkami. Praktický zvyk dodržují na svatého Valentýna Estonci, kteří vypravují tento den speciální autobusy pro osamělé. Do nich mohou nastoupit single muži a ženy a seznámit se s kolegy s podobným osudem.
Valentýn kupodivu není jen doménou staré Evropy. Slaví se v Číně, Singapuru, na Tchaj-wanu, na Filipínách, kde 14. února probíhají hromadné svatby. Asiaté věří, že když svatba proběhne na Valentýna, manželství bude více šťastné a láskyplné.
Kde hledat prapůvod tohoto jedněmi vyznávaného a druhými zavrhovaného svátku, dnes už přesně nevíme. Traduje se, že svátek svatého Valentýna se vyvinul ze svátku Lupercalia (svátky pastýřského boha Luperca) ve starověkém Římě, který připadl přibližně na polovinu měsíce února. Smyslem svátku bylo vyčistit město od zlých duchů a na další rok zajistit zdraví a prosperitu. Prakticky svátek spočíval v poněkud neromantickém rituálním bičování mladých žen muži, kteří na tento akt využívali biče potřené krví rituálně obětovaných dobytčat. Svátek byl pravděpodobně obnoven ve 3. století našeho letopočtu, kdy byl umučen kněz Valentýn. Ten tajně oddával mladé a zamilované páry přes zákaz císaře Marka Aurelia Claudia, který ve své říši zakazoval manželské svazky z obav, že ženatí muži nebudou chtít jít do války. Později v 5. století byl papežem Gelasiem I. vyhlášen den smrti tehdy už svatého Valentýna svátkem. Pravděpodobně tak splynul se svátkem Lupercalia, které připadaly na stejné datum.
Ať už Valentýn slavíte nebo ne, váš partner, či partnerka určitě ocení, když si na něj (ji) alespoň jedenkrát za rok vzpomenete a strávíte spolu krásný večer bez shonu a každodenního stresu. A proč ne zrovna 14. února?
Komentáře