Všechny živé bytosti ji potřebují každý den. Tvoří až 75% hmotnosti lidského těla. Bereme ji jako samozřejmost, ale přitom jí čím dál víc ubývá. O čem je řeč? O vodě.
Bazén v každé třetí rodině, dlouhé sprchování, zavlažování trávníků, praní v poloprázdné pračce a další rozmary mají za následek postupné ubývání podzemních vod, které dříve nebo později dojdou, pokud nezajistíme jejich přísun.
Každý den přibývají zastavěné plochy, kvůli kterým se dešťová voda nemůže přirozeně vsakovat do půdy a zvyšovat tak hladinu podzemních vod. Místo toho stéká do kanálů, kterými je odváděna do koryt řek, odkud bez užitku odtéká do moře.
Podobný osud má překvapivě i déšť, jenž dopadá na pole, po kterých jezdí těžké stroje jako jsou např. traktory a kombajny. Ty mají za následek udusávání půdy. Voda se tak vsákne jen několik málo centimentrů pod povrch. Hlouběji už se nedostane, protože narazí na zhutněnou zeminu. Většina vody se tak valí z polí pryč a bere s sebou i úrodnou půdu.
Do třetice zmiňme lesy. I tam se bohužel dostaly těžké stroje, které zhutnily cesty, jež se za deště stávají blátivými potoky. Ty vznikly například po těžařích dřeva, kteří nemají v popisu práce zamést stopy a napravit tak škodu, kterou nevědomky způsobili.
Štefan Vaľo se touto problematikou zabývá již několik let, poukazuje na různá úskalí a navrhuje několik nápravných opatření:
Veškeré nastolené problémy Štefan Vaľo rozebírá v dokumentu Odvodňovanie pevnín = klimatická změna, kde i předvádí názorné pokusy, kterými veškerou teorii dokazuje. Pokud si říkáte, že pole ani lesy nevlastníte, a tak s tím nic neuděláte, mýlíte se. Můžete se pokusit vodu zadržet alespoň v okolí svého domu následujícími kroky:
Jak hospodaříte s vodou Vy?
Vítejte!
Komentáře