Niki Lauda, muž, který přežil svou vlastní smrt. Příběh tohoto pilota F1 znají tisíce lidí po celém světě, a to nejen díky závažné nehodě na okruhu v Nürburgringu, ale také díky filmu Rivalové. My se v tomto článku podíváme podrobněji na život této závodnické legendy, která nás po vleklých zdravotních problémech 20. května 2019 opustila.
Andreas Nikolaus Lauda, spíše známý jako Niki, se narodil 22. února 1949 ve Vídni. Jeho rodiče pocházeli z bohatých rakouských rodin. Jeho otec byl, stejně jako dědeček, podnikatelem a oba se také výrazněji angažovali na politické scéně. Od Nikiho čekali, že bude pokračovat v rodinné tradici. Když přišel s tím, že je jeho snem závodění, nedočkal se pochopení. Osamostatnil se, vzal risk a na vlastní náklady se pustil do plnění svého snu.
Jeho první zastávkou se stala Formule 3, kde poprvé poznal svého úhlavního rivala, Jamese Hunta. Jediné, co je spojovalo, byla láska k autům a ženám. Jinak byli naprosto rozdílní. Zatímco Niki se projevoval od začátku jako velký profesionál, byl pečlivý a na trať chodil i o několik hodin dříve, aby si ji prošel, Hunt byl jeho naprostým opakem. Alkohol, párty a ženy byly jeho každodenní rutinou.
Do Formule 1 se poprvé Niki dostal v roce 1971. Ze všeho nejvíce se chtěl stát mistrem světa, a tak si dokonce koupil v roce 1975 místo ve stáji BRM, aby všem ukázal, že jezdit umí. Byl velmi ambiciózní a došel tak daleko, že strávil celou noc v garáži s techniky, aby vozidlo předělali podle jeho představ. Vše se snažil udělat z hořčíkových slitin a přál si mít silnější motor. Nikdo nevěřil, že jeho pokus vyjde. Clay, který neměl Laudu příliš v oblibě, jeho vůz na okruhu zkusil. Jaké bylo překvapení všech, když zajel kolo o celé 2,3 sekundy rychleji, než se svým vozem.
Druhý den po této události přišla za Nikim sekretářka, aby mu oznámila, že volali z Ferrari. Lauda se tak během krátké chvíle dostal do nejlepšího týmu na světě a posunul se blíže ke svému snu. Když jel ale poprvé ve voze Ferrari, byl zklamaný. Zašel za samotným Enzem Ferrarim s tím, že pokud auto předělají podle jeho představ, zajede kolo o 3 sekundy rychleji. Enzo souhlasil pod podmínkou, že pokud se tak nestane, Laudu ze stáje vyhodí. Ten však věděl, co dělá. Upravené auto zajelo kolo dokonce o 5 sekund rychleji a Lauda znovu dokázal, že na to má. Ten rok se stal poprvé mistrem světa.
1. srpna 1976 se jel závod na nejstarším okruhu mistrovství světa. Hunt v té době závodil za stáj MacLaren, která byla jediná, co se Ferrari mohla vyrovnat. Ten den hodně pršelo a přišlo rozhodnutí, že je závod moc nebezpečný, a že se ruší. To se však nelíbilo většině závodníků, protože měli pocit, že v takových podmínkách mají větší šanci Laudu porazit. Hlasování rozhodlo, že se i přes nepřízeň počasí bude závod konat.
O pár hodin později bylo odstartováno. Hunt byl ve vedení a Lauda se ho držel. Před zatáčkou Bergwerk upadla Nikimu součástka z motoru a auto se stalo nekontrolovatelným. Lauda naboural do zdi a odrazil se zpět na trať. Vůz byl v plamenech, když do něj naboural další jezdec a způsobil tím explozi nádrže. Plameny dosahovaly téměř 900 stupňů, když se Laudu snažili jeho kolegové vyprostit z vozidla ven. Jeho bezpečnostní pás se však zasekl, a tak jeho vyproštění nějakou dobu trvalo.
Byl okamžitě převezen do nemocnice a téměř nikdo nevěřil, že by to mohl zvládnout. Měl těžce popálené plíce a doktoři mu z nich museli přes neuvěřitelnou bolest odsávat tekutinu. Před sebou měl Lauda puštěnou televizi, na které sledoval, jak Hunt závod vyhrává. I to mu dodalo sílu vše přežít, protože chtěl svého rivala zase porazit. Po 43 dnech usedl znovu jako zázrakem za volant Formule 1 a zajel nádherné 4. místo, přestože se všichni obávali, že již nezvládne závodit.
Poté se stal mistrem světa ještě v letech 1977 a 1984. To byl zároveň poslední rok jeho účinkování, jako pilota Formule 1. Niki Lauda nebyl jen závodníkem, ale také pilotem. Založil aerolinku LaudaAir, u které působil také jako letec. Tu poté prodal a v roce 2003 založil další pod názvem Niki. Ta zbankrotovala v roce 2017. V té době však již pod Laudu nepatřila, vlastnila jí společnost Air Berlin. Lauda poté koupil aerolinky zpět. Do konce svého života se také věnoval komentování závodů Formule 1.
Lauda byl celkem dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Marlene má dva syny, Mathiase a Lukase. Mathias je také závodníkem a Lukas se stal jeho manažerem. Zplodil také jednoho nemanželského syna Christopha. Podruhé se oženil v roce 2008 s Birgit Wetzingerovou. Ta byla letuškou v jeho aeroliniích. V roce 2005 mu dokonce darovala ledvinu a v roce 2009 mu porodila dvojčata, chlapce a děvče.
Niki Lauda byl velice ambiciózní člověk a hrdina. Muž, který přežil svou vlastní smrt. Muž, který se nebál jít za svými sny i přes mnoho překážek. A jeho vůle žít inspiruje dodnes.
Komentáře